„Nevzniká mi náhodou nárok na řádnou dovolenou za rok 2016 s ohledem na skutečnost, že mateřská dovolená je ze zákona považována za výkon práce pro zaměstnavatele?“

Kateřina, 38 let, prosinec 2016

Kateřina je matka dvou nezletilých dětí. V roce 2014 čerpala rodičovskou dovolenou na první dítě. V roce 2016 čerpala mateřskou dovolenou s druhým dítětem. Začátkem roku 2017 má Kateřina přecházet na rodičovskou dovolenou s druhým dítětem.  Kateřina slyšela, že mateřská dovolená je ze zákona považována za výkon práce pro zaměstnavatele. Její zaměstnavatel ji dovolenou ale odmítl s tím, že nárok nevzniká, protože ji Kateřina neměla kdy v roce 2016 čerpat, tak po mateřské dovolené musí navazovat na rodičovskou dovolenou.

Otázka:

„Zajímalo by mě, zda mi náhodou nevzniká nárok na řádnou dovolenou za rok 2016 s ohledem na skutečnost, že mateřská dovolená je ze zákona považována za výkon práce pro zaměstnavatele?“

Odpověď:

Za výkon práce se z hlediska nároku na dovolenou považuje i mateřská dovolená, doba rodičovské dovolené otce dítěte po dobu 22 týdnů od narození dítěte. Toto doby se posuzují stejně, jako kdyby rodič chodil do práce.

Za výkon práce se z hlediska nároku na dovolenou nepovažuje např. rodičovská dovolená či dočasná pracovní neschopnost. Tyto doby se nezapočítávají do odpracovaných dnů pro vznik nároku na dovolenou.

Požádá-li matka zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Obdobně se postupuje po skončení rodičovské dovolené otce dítěte v délce 22 týdnů od narození dítěte. Postup je výhodný, protože nedochází ke krácení dovolené. Tento nárok vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. Žádost je adresována zaměstnavateli a musí obsahovat datum, místo a podpis žadatele.

Co se týče čerpání dovolené v souvislosti s čerpáním mateřské a rodičovské dovolené, tak toto čerpání dovolené se řídí určitými pravidly, a to:

–           Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.

–           Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené.

–           Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Pár doplňujících informací: Mateřská dovolená náleží zaměstnaným ženám v závěrečné fázi těhotenství a po dobu prvních měsíců po porodu. V této době náleží obvykle ženě dávka nemocenského pojištění, a to peněžitá pomoc v mateřství („mateřská“). Smyslem dávky je nahrazení příjmu, o který pojištěnec přichází v souvislosti s mateřstvím či převzetím dítěte do péče.

Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte. Přísluší v rozsahu, o jaký rodiče požádají (max. do věku 3 let dítěte). Zaměstnavatel nesmí čerpání rodičovské dovolené odmítnout. V této době rodič pobírá dávku státní sociální podpory, a to rodičovský příspěvek.  Pobírání rodičovského příspěvku obvykle navazuje na peněžitou pomoc v mateřství. Dávka je poskytována nezávisle na příjmu rodiny. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně pečuje, a to celodenně a řádně, o nejmladší dítě v rodině max. do věku 4 let, a jsou dodržována pravidla ohledně docházky dítěte do předškolního zařízení.

Náhradní dobou pojištění je i doba péče o dítě do 4 let věku. Po dobu trvání náhradní doby pojištění nevzniká osobně povinnost platit pojistné na důchodovém pojištění.