„Jak se můžu bránit proti neustálému hluku, který pochází z předzahrádky a restaurace?“

Lucie, 28 let, červen 2016

Lucie bydlí naproti restauraci, kde je také předzahrádka, ze které je téměř denně hluk. Hosté jsou téměř každý večer hluční. Ve 22 hodin restaurace zahrádku zavře, ale potom chodí hosté z restaurace ven kouřit a hluk vychází z restaurace nadále. Policii Lucie již zkoušela několikrát volat, ale k ničemu to nevedlo.

Otázka:

„Jak se můžu bránit proti neustálému hluku, který pochází z předzahrádky a restaurace?“

„Co dělat, když jsem již volala několikrát policii a k ničemu to nevedlo?“

Odpověď:

Vymezení doby nočního klidu je obecně vnímané v rozmezí od 22.00 hodin do 6.00 hodin následujícího dne. Ten, kdo v noci hlučí tak, že jinému upírá právo na klidný spánek, dopouští se přestupku. Pokud se jedná například o hluk např. z hudebních produkcí v restauraci, v této situaci je za přestupek postižitelný provozovatel restaurace. Pokud ale noční klid ruší hosté odcházející z restaurace, kuřáci před restaurací, atd., zodpovědná je osoba, která rušení způsobuje. Je-li zahrádka součástí restaurace, je třeba nahlížet na hluk zde produkovaný, včetně hluku z hlasových projevů osob, jako na hluk z provozovny. Dozor nad dodržením hygienických limitů by měla zajistit krajská hygienická stanice, byla‑li provozovna řádně povolena stavebním úřadem a užívána v souladu s povoleným účelem užívání.

Můžete se tedy obrátit na stavební úřad, aby prověřil soulad užívání stavby s platnými povoleními. Pokud je zahrádka restaurace součástí restaurace, můžete dát podnět krajské hygienické stanici, zda jsou dodržovány hlukové limity. V případě, kdy hluk, který vás obtěžuje, překračuje hygienické limity, by měla hygienická stanice zasáhnout a na původci hluku požadovat snížení hlukové zátěže na únosnou míru (pokud není vydaná výjimka). Jestliže krajská hygienická stanice sama žádná opatření nečinní, zkuste se na ni znovu obrátit s podnětem k přijetí potřebných opatření. Pokud bude přesto i nadále nečinná, můžete dát nadřízenému správnímu orgánu, tj. Ministerstvu zdravotnictví ČR, podnět k postupu podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

Zda se jedná o součást restauračního zařízení či nikoliv, lze zjistit ze stavebního povolení u stavebního úřadu. Většina předzahrádek však je umístěna mimo prostory restaurace samotné a není nijak povolena stavebním úřadem (nemusí být, pokud se nejedná o stavbu podle stavebního zákona). Obec ale může pro účely regulace provozu letních zahrádek za účelem dosažení zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku vydat tržní řád a v něm vymezit jak místa, kde předzahrádky nepovoluje, tak případně i provozní dobu těch, které budou tržním řádem povoleny. Porušování tržního řádu může obec stíhat pokutou. Provoz předzahrádky mimo dobu povolenou tržním řádem, popř. hlasové projevy jejích návštěvníků rušících noční klid, postihuje obecní či státní policie jako přestupek.

„Co dělat, když jsem již volala několikrát policii a k ničemu to nevedlo?“

Pokud jste již několikrát kontaktovala policii a jak sdělujete, k ničemu to nevedlo a Vy máte za to, že Vaše stížnost nebyla řádně vyřízena, můžete požádat nadřízený útvar policie, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Útvar, který stížnost přijal a není k jejímu vyřízení věcně příslušný, ji postoupí útvaru, do jehož působnosti vyřízení náleží a současně o tom vyrozumí stěžovatele. Proto je třeba důsledně dodržovat ustanovení zákona a v první řadě se obracet na ředitele útvaru policie, nadřízeného konkrétnímu příslušníku nebo zaměstnanci policie. Bližší informace jak podat stížnost Vám najdete na tomto odkazu: http://www.policie.cz/clanek/urad-vnitrni-kontroly-jak-a-kde-si-muze-obcan-stezovat.aspx

Dalším možným řešením je zavolat policii v okamžiku, kdy dochází k rušení nočního klidu a druhý den na příslušném městském úřadu podat oznámení na přestupkovém oddělení o rušení nočního klidu a zde zmínit, že jste předešlý den volala v této věci i Policii ČR. Jestliže správní orgán – tedy přestupkové oddělení věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti dnů.  Požádá-li o to oznamovatel (v tomto případě byste to byla Vy), vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních.

Dosažení přijatelné úrovně hluku je možné se domáhat také soukromoprávní cestou, tj. podáním civilní, „sousedské” žaloby proti původci zdroje hluku, v tomto případě vlastníkovi nemovitosti (restaurace) podle § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. „Sousedskou“ žalobou je možné domáhat se, aby soud uložil původci hluku povinnost zdržet se obtěžování (ohrožování práv) hlukem nad určitou míru. Nelze se tedy domáhat provedení konkrétních protihlukových opatření (výměna např. výměna oken aj.) nebo požadovat konkrétní finanční částku (např. ve formě zadostiučinění). Pokud soud uzná, že původce hluku obtěžuje žalobce nad míru přiměřenou poměrům (což by mělo být vždy, jestliže je překročen hygienický limit), nařídí mu, aby se zdržel nadměrného hluku a je na něm jako původci hluku, jakým způsobem soudní rozhodnutí v praxi provede. Takovouto žalobou je zřejmě možné domáhat se povinnosti zdržet se obtěžování hlukem nebo vážného ohrožování výkonu práv i v případě, že jde o oblast, pro kterou platí vyšší hygienické limity z důvodu staré hlukové zátěže, nebo byla původci hluku udělena výjimka. Důležité je, že dojde k naplnění situace předpokládané § 1013 občanského zákoníku.

„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“